Analýza lidského činitele

Naše služby v oblasti lidského činitele:

• kvalitativní i kvantitativní analýzy vlivu lidského činitele na zařízení,
• posouzení přiměřenosti počtu operátorů při obsluze zařízení,
• ergonomické analýzy.

Lidský činitel v průmyslové bezpečnosti

Vliv lidského činitele na zařízení je v rozsáhlých systémech významným faktorem pro zajištění bezpečnosti a prevence nehod. Analýza lidského činitele (vlivu obsluhy na zařízení) by měla sloužit jako prostředek, jak odhalit slabá místa systému a určit účinná preventivní opatření.

Pokud se zaměříme na interakce obsluhy ¨se zařízením (operátor na velínu, manuální řízení, realizace komplikovaných úkolů), můžeme ji rozdělit do tří základních kategorií:

• zásahy předcházející iniciační poruchu – významné jsou zejména činnosti, které mohou vytvořit podmínky pro vyřazení ochranných mezí nebo kontrolních podmínek. Jedná se například o nesprávnou konfiguraci poloh ventilů nebo vyřazení alarmů při najíždění zařízení;
• zásahy vyvolávající iniciační poruchu – obsluha zařízení chybným zásahem způsobí poruchu v systému (nesprávné nastavení úrovně parametru, opomenutí spuštění nebo odstavení procesu…), tato funkce odpadá u automatických systémů;
• zásahy jako odezva na iniciační poruchu, kdy je systém v abnormálním stavu – to jsou zásahy předepsané v havarijních předpisech (jedná se například o ruční aktivaci ochranných systémů, odstavení zařízení…).

V české legislativě je uloženo provedení kvalitativního hodnocení vlivu lidského činitele na bezpečnost u významných zdrojů rizik v rámci analýzy rizik dle zákona č. 224/2015 Sb., u jaderných elektráren, v řízení letového provozu, apod. Ale i v případě méně významných zdrojů rizik může být analýza vlivu lidského činitele velmi přínosná.

Analýza vlivu lidského činitele

Zkušenosti ukazují, že kvalitativní analýza vlivu lidského činitele by měla obsahovat následující kroky:

• identifikace kritických pracovních pozic (např. metodou Critical incident technique – metoda kritických událostí),
• analýza úkolů prováděných při obsluze zařízení identifikovaného jako zdroj rizika (metodou HTA – Hierarchical task analysis),
• identifikace možných scénářů selhání obsluhy (metodou Human HAZOP),
• analýza možných příčin selhání obsluhy,
• stanovení náročnosti pracovní činnosti na obsluhu.

Kvantitativní metody analýzy (HEP) vlivu lidského činitele na zařízení nejsou pro hodnocení vždy nezbytné.

Posouzení přiměřenosti počtu operátorů při obsluze zařízení

U jednotek náročnějších na obsluhu (tam, kde je nutné vyhodnotit, zda zvolený systém obsluhy je vhodný a zda početní stav obsluhy je adekvátní rizikům, které jednotka představuje) se používá i posouzení přiměřenosti počtu operátorů při obsluze zařízení.

Pro hodnocení systému obsluhy, který zahrnuje jednoho či více pracovníkůl, je možné použít metody hromadné obsluhy. V těchto modelech se počítá se stochastickým výskytem požadavků vstupujících do systému obsluhy, jejichž počet je náhodný a řídí se vybraným rozdělením.

Pro hodnocení se pak využívá analytický přístup: na základě známých parametrů modelu pomocí nástrojů teorie pravděpodobnosti spočítáme či odhadneme ty parametry modelu, které nás zajímají.

Ergonomické analýzy a stanovení faktorů ovlivňujících spolehlivost obsluhy

Mezi faktory ovlivňující výkonnost obsluhy patří:

• dispoziční a barevné uspořádání pracoviště,
• uspořádání pracovního místa,
• konfigurace ovladačů a zobrazovačů, velikost kritického detailu,
• teplotně-vlhkostní parametry,
• úroveň osvětlení,
• úroveň hluku,
• koncentrace CO₂ v ovzduší,
• pracovní pozice z hlediska náročnosti pro obsluhu,
• psychická zátěž a stres,
• způsob komunikace,
• věková struktury pracovníků,
• vliv lokálního přetěžování pohybového aparátu.